Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor. Jako kdybychom sestoupili do hlubin tmy, kde pomalu odkapává voda z krápníků, jejíž rytmus sám řetězí slova, tempo a způsob výstavby věty v jednotlivých básních celé sbírky poznamenané Ljucovým tragickým zážitkem válečných událostí a životem v emigraci.

Básník se hlásí ve své tvorbě ke klasikům jugoslávské literatury jako Danilo Kiš, Ivo Andrić, Meša Selimović, Miroslav Krleža, Isak Samokovlija, Hasan Kikić nebo Derviš Sušić.