Monografie se zabývá vztahem veřejnosti a jejích částí k literatuře, knihám a jejich čtení jakožto formě umělecké produkce a volnočasové aktivitě. K jeho analýze a popisu využívá kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Data výzkumné povahy odpovídají na otázku kdy, kde, proč a jak moc lidé čtou, jaké literární žánry preferují, a jaké asociace vůči nim mají. Kvalitativní výzkum zkoumá význam čtení pro lidi jeho místo v lidském životě. Kvantitativní výzkum ukazuje rozdíly v preferencích a chování jednotlivých částí veřejnosti (muži a ženy, jednotlivé věkové skupiny, zástupci různých povolání atd.), stejně jako to, co jejich vztah k literatuře a čtení ovlivnilo (rodina, výchova, společnost, referenční skupiny). Monografie představuje třetí část hlubší sondy do postojů veřejnosti k jednotlivým oblastem kulturní produkce. Předchozí části se týkaly divadla, filmu, muzeí a galerií, pokračování se bude týkat hudby (vážné a populární). Tato sonda je zároveň součástí autorova dlouhodobého výzkumu nákupního chování na trzích kulturních produktů, který se ve výzkumné rovině postupně zabývá vztahy mezi poptávkovou stranou jednotlivých trhů kulturních produktů i podrobnou deskripcí stavu a vývoje preferencí při nákupním chování obyvatel České republiky na těchto trzích.