Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností,

byt se jí v poslední dobe opetovne dostává pozornosti

zejména v oblasti kulturní historie. Duvodem zájmu historiku je

její významný vliv na utvárení kulturního prostoru druhé

poloviny 19. století: její osobní nasazení ve spolkové

a osvetové cinnosti i neprehlédnutelná aktivita v ženském

emancipacním hnutí. Tato monografie však prináší jiný úhel

pohledu: vychází z pozic literárnehistorického výzkumu a svou

pozornost soustreduje v první rade na Sofii Podlipskou coby

spisovatelku. Aby mohla dílo Podlipské presneji uchopit,

pracuje autorka s termínem „literární midcult“ (objasnení

pojmu a jeho konkrétního užití se práce v úvodu obsáhle

venuje). Na príkladu literárního díla Sofie Podlipské je s jeho

využitím priblížen proces vertikální stratifikace ceské literatury

druhé poloviny 19. století. První cást práce je venovaná

analýze dobové recepce a promene literárnehistorického

hodnocení prínosu Sofie Podlipské ceské literature. Ukazuje ji

jako osobnost rozporuplne hodnocenou jak dobovou literární

kritikou, tak též literárními historiky. Druhá cást knihy obsahuje

pet interpretacních sond do literární tvorby Podlipské.

Pozornost je zde soustredena napríklad na její práci

s nacionálními stereotypy, podoby a promeny uplatnování

didaktické funkce v její beletrii ci na vliv George Sandové na

její myšlení i konkrétní tvorbu. Spisovatelka je zde

predstavena též skrze dokumenty osobního charakteru jako

osobnost širokého literárního i obecne kulturního rozhledu.

Veškeré analýzy jsou hojne dokumentovány pramenným

materiálem.