Trauma nelze obejít. Jeho následky zažívají mnozí – možná vy, možná vaši blízcí. Vždy však ovlivňuje životy všech okolo. A není v silách trpícího, aby projevy v podobě depresí, chronických potíží, alkoholismu, sebepoškozování či pocitů studu a osamělosti zvládl bez pomoci.

Bessel van der Kolk popisuje s laskavostí a otevřeností příběhy, s nimiž se setkal v klinické praxi, a dělí se o výsledky svých výzkumů v oblasti terapie posttraumatické poruchy. Prokázal jimi, že zanedbávané či zneužívané děti, účastníci nehod a katastrof, váleční veteráni či oběti násilných činů potřebují víc než medikamenty. Skutečné uzdravení vede přes hledání cesty k sobě samým, k vlastnímu tělu, které si v nekonečné smyčce udržuje otisk prožitého utrpení. I díky van der Kolkově práci se lze vydat na možná dlouhou, ale nadějnou cestu k lepšímu a plnějšímu životu.

Mimo jiné se dozvíte:

Trauma negativně ovlivňuje tělo i mozek a mění schopnost zažívat radost, důvěru, ovládat se a vnímat své tělo.

V rozvoji vývojové traumatické poruchy hrají roli geny, hormony i rodičovská péče a láska v prvních letech života.

Sebedestruktivní chování je často vyvoláno snahou znovu cítit a získat kontrolu nad svým životem.

Projevy traumatu často dostávají nálepky nejrůznějších diagnóz, terapie je však neúčinná, pokud neřeší skutečnou podstatu potíží.

Trýznění lidé popírají realitu a oddělují se od ní, aby přežili. Přestávají tak chápat, kým jsou, co cítí a čemu a komu mohou důvěřovat.

Autor své pacienty vybízí, aby se zapojili do libovolné formy práce s tělem, která napomáhá obnovení zdravého vztahu k sobě i k druhým. V knize proto najdete doporučení na inovativní léčebné postupy od metod neurofeedbacku přes meditaci až po sport, hudbu, jógu či kurzy herectví. Přístupným způsobem tak dává naději všem, kteří dosud trpěli.