Románové zpracování žvotního příbehu císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokáazala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát fakticky vládkyní čín ... Mé přání, aby mé paměti zůstaly utajeny před očima budoucích pokolení, nepramení snad ze strachu, že by mohly narušit obraz, jaký si o mně udělali moji poddaní. Čínský lid, znalý nedokonalosti lidské povahy, mi již dávno ze srdce odpustil všechny chyby, vyplývající z lidské slabosti. Ba šla bych ještě dále; moje nedostatky mne naopak tomuto lidu přiblížily. Vzbuzovala jsem úctu, protože jsem v hodinách krizí a nebezpečí bývala silnější než muži kolem mne; protože jsem dokázala dělat rychlá a dalekosáhlá rozhodnutí, zatímco oni váhali nebo ztráceli hlavu. A nyní je to moje stáří, co je dojímá..."
Těmito slovy se začíná kniha Tajný deník čínské císařovny, kterou v roce 1968 napsal nizozemský spisovatel a novinář Johan Fabricius (1899-1981). Autor, který se celý život věnoval historickým tématům, se tentokrát inspiroval životním příběhem císařovny vdovy Cch'-si (1835 - 1908). Tato vládkyně říše středu se zpočátku stala konkubínou mladého císaře Sien-fenga a dlouhodobě se jí dařilo odolávat dvorním intrikám, kterým se postavila vlastní inteligencí a schopnostmi. Vládla neformálně i v době panování svého syna Caj-čchuna. Ne nadarmo ji provázela pověstí kruté vládkyně a bezskrupulózní intrikánky, příběh jejího "tajného deníku" ji však ukazuje citlivěji a s pochopením.
Kniha nizozemského spisovatele se v Československu stala hitem; všechna vydání vyšla v celkovém počtu tři čtvrtě miliónu výtisků. Není divu, že byla v roce 1993 natočena rozhlasová četba na pokračování v režii Michala Pavlíka a v úpravě Anny Kareninové.
Herečka Jaroslava Adamová se stala přesvědčivou interpretkou Fabriciova textu. Její císařovna, lidem zvaná "starý Buddha", je pevná a nesmiřitelná, inteligentní a vtipná, zároveň však dojemná a citlivá ve svém osamění vládkyně.
Informace
