Souvislosti 2/2026 přinášejí dva tematické bloky, jeden je věnovaný filozofu Petru Rezkovi (příspěvky Karla Císaře, Robina Pecha, Jiřího Bláhy, Petra Studeného ad. v rámci rezkovského workshopu Připraveno v pozůstalosti), druhý Daniele Iwashitě, Vítu Janotovi a Jakubu Řehákovi, kteří v bloku nazvaném Knižní pól esejisticky reflektují cesty svého čtenářství.

V Eseji o básni interpretuje Michal Šanda báseň Snad mě pochopíš Pavla Herota; Jean-Gaspard Páleníček se ohlíží za životem a dílem Petra Krále (1941–2020), Alena Dvořáková se pozastavuje „nad Dantovým contrapassem podle Stena Vazzany“ a Aleš Roleček přemítá nad portrétem mladého Maximiliena Robespierra jako poslance od Adélaïde Labille-Guiardové.

Rozhovor čísla „o dětství, kuchařském řemesle, únicích a výtvarné tvorbě“ vedl Jan Šulc s Martinem Divišem, synem Ivana Diviše.

V literární rubrice Nova et vetera naleznou čtenáři komentovanou antologii „nejkratších básní“ ve formě monostichů (připravil Milan Děžinský), básně Jiřího Kotena, Milana Hrabala, Any Blandiany, prózy Kamily Míkové a Libora Michalce.

V rubrice Jednadvacet oko bere představuje Patrik Ouředník své „nesoustavné poznámky“ z let 2017–2022.

S Martinem Bedřichem se v jeho letošní rubrice Nakladatelův rok vydáváme za kulisy nakladatelského (živo)bytí, tentokrát na veletrh Svět knihy.

Ondřej Krása ohledává AI v rubrice Budoucnost s AI.

Rubriky Pod čarou, Bagately Jiřího Zizlera (o Neříkejte tomu ezo, Zeleném hermetismu a Spiritualitě posvátné země, Dopisech Vladimíra Boudníka přátelům, esejích Vladimíra Vokolka, studiích Alberta Vyskočila a konci Levných knih) a Glosy historické Martina Nodla (o novém překladu Kosmovy Kroniky Čechů a životopisu Hannah Arendtové) přinášejí recenze nových knih a reflexe aktuálního kulturního dění.