Ještě nedávno se bez nich žádná lépe situovaná domácnost neobešla. Zatopit, nanosit

vodu, uvařit, nakoupit, vyprat – to všechno a mnohem více měly každý den na

starosti služky. Jejich těžká práce byla neviditelná. Podřízené postavení chudých žen

nikoho nenapadlo zpochybňovat. Možná, že právě vaše prababička podobně jako

stovky jiných dívek opustila svou početnou rodinu vesnici, aby jí ulehčila, a vydala se

do města zkusit štěstí.

Práce služky pro ni znamenala alespoň malou možnost si polepšit. Naučit se, jak se starat o

domácnost, ale také jak se chovat a pohybovat ve městě. Po cestě snila o tom, že si najde

ženicha, a třeba potom bude paní domu. Realita ale byla často o dost tvrdší. Už na nádraží

čekaly na nezkušená děvčata kuplířky, které jim nabízely docela jinou „službu“. Bez rizik ale

nebyly ani v domácnostech, kde jim hrozilo sexuální obtěžování a v případě těhotenství

vyhazov na ulici.

Praha, Krakov nebo Vídeň – ve všech středoevropských městech byla situace služek pro

všechno podobná. V domácnosti vstávaly první a poslední chodily spát, většinou neměly ani

kde se pohodlně a důstojně vyspat, umýt se nebo si nechat své osobní věci. K tomu těžká

práce bez volného času, malé výdělky a závislost na náladě paní domu. Teprve postupně

začaly vznikat spolky, které se snažily služebné vzdělávat nebo je chránit před nástrahami

velkoměst.

Dodnes málo víme o těchto skrytých dějinách zapomenutých služebných. Polské reportérce

Joanně Kuciel-Frydryszak se podařilo ve veřejných i rodinných archivech, dobovém tisku

nebo různých publikacích objevit perličky, díky nimž si dokážeme mnohem lépe představit,

jak asi skutečně vypadal život služek. Zaznamenala některé z dnešního pohledu až

anekdotické rady, jak se má služka chovat a oblékat, stížnosti hospodyň, autentické

inzeráty nebo články z černé kroniky. Dojemné jsou dopisy, které dokládají, že existovaly i

příklady, kdy vznikl úzký a srdečný vztah mezi služebnou a rodinou, v níž pracovala.

Historické reportáže Joanny Kuciel-Frydryszak Služky pro všechno a Venkovanky, které se

věnují tvrdému životu žen na vesnici, se staly v Polsku bestsellery a vzbudily diskusi o tom,

jestli známe osudy vlastních prababiček.

V originálním grafickém zpracování nechybí dobové fotografie některých hrdinek knihy

nebo dobové dokumenty. Kniha Služky pro všechno vychází v překladu Michaela Alexy.