Prvotní rovinou je dosud neznámá geneze vzniku Škvoreckého románu. Tomáš Mazal na základě unikátních dobových pramenů (např. jím objevený původní strojopis knihy "Zbabělci", dodnes považovaný za ztracený), neznámé korespondence J. Š. (s Marií Štichovou, Lubomírem Dorážkou atd.), výpověďmi "hlavních postav" o období let 1944-1955 rekonstruuje podněty a důvody vedoucí k sepsání románu "Zbabělci". Na pozadí sledujeme i vlastní životopis Josefa Škvoreckého. V další rovině nahlížíme na osudy knihy "Zbabělci" (včetně prvotních recenzí), jejíž první vydání v roce 1958 bylo záhy po vydání označeno za ideologicky závadné a skartováno. Na základě Tomášem Mazalem náhodně objevené autentické mapy Náchoda (ze 40. let, kterou v roce 1945 Josef Škvorecký doplnil vlastnoručními vpiskami - označením míst a dějů události z románu "Zbabělci") se odvíjí další rovina knihy. Tou je putování tří přátel současným Náchodem s asociacemi a svébytnými komentáři k ději knihy "Zbabělců" i obyvatel současného Náchoda. (Cílem poutníků je restaurace "Port Artur" jako symbolické spojnice všech prolínajících se dějů i postav.) Na příslušných místech města se poutníci zastavují a ukázkami (četbou z knihy Zbabělci) evokují genia loci dávného románového děje - května 1945. Příběh Škvoreckého "Zbabělců" mimo jiné ukazuje život mladých lidí, studentů gymnasia, jejich sny a touhy na pozadí totalitního režimu - protektorátu. V podtextu své knihy "Putování k Port Arturu" Tomáš Mazal téměř po čtyřiceti letech odkazuje na obdobnou situaci své generace, která na pozadí jiného totalitního režimu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století prožívala obdobné zákazy ideologů moci. Přesto však, i když složitě nacházela tato z dalších generací vlastní identitu, tak jako kdysi generace Škvoreckého. Další rovinou volně propojující celou knihu je platonický milostný vztah hlavní postavy Zbabělců (i pozdějších knih Josefa Škvoreckého) Dannyho k dívce zvané Irena. Tento nenaplněný vztah je stále se opakujícím příběhem mladých lidí, návratným motivem generací, jedno v jaké době, jedno v jakém městě, světové odlehlosti. Kniha "Putování k Port Arturu" ve své bohaté příloze obsahuje archivní, dosud nepublikované fotografie skutečných "literárních" postav z díla Josefa Škvoreckého, archivní fotografie květnových událostí v Náchodě v roce 1945, fragmenty nepublikovaných dopisů Josefa Škvoreckého z počátku 50. let minulého století i marginální kresby Náchoda perem Josefa Škvoreckého z okrajů již výše zmiňovaných dopisů. Kniha "Putování k Port Arturu" je psaná přitažlivým jazykem, schopna oslovit širokou veřejnost, především mladé čtenáře. Text celé knihy Tomáš Mazal průběžně konzultoval s Josefem Škvoreckým, který byl také aktivně nápomocen a knihu doporučuje k vydání.