Román se odehrává od normalizačních let do roku 2018. Vypravěčovi rodiče umírají právě v letech normalizace velmi záhy, oba za podivných okolností. Matka se stává obětí nevysvětlené dopravní nehody v Německu, kam odjela tlumočit Škodovce ve firmě Siemens při jednání o projektu svého muže, návrhu originálního podvozku železniční lokomotivy, a nedlouho poté umírá otec na infarkt – patrně když se dozvídá o okolnostech svého projektu. Vypravěč inklinuje k architektuře a historii, ale po matce zdědil vztah k divadlu, vystuduje DAMU, i když nepatří k oceňovaným studentům. Zakotví v oblastním divadle ve Slezsku a prožije tam velkou část svého života i velkou lásku, hraje malé role, v nichž se mu nezvykle daří, podobně jako v alternacích, které zvládá lépe než herci původně obsazení. Zkusí psát hry, ale autorství skrývá pod pseudonymy. Jak léta ubíhají, zažívá proměny divadelní scény, jež odrážejí měnící se poměry. Profesionální scéna skončí, když se podmínky a představy vedení města promění tak, že obstát v jejím vedení může jen tělocvikář. Před vypravěčem

se otevírá nová cesta a volba mezi svobodou a službou místním papalášům. V duchu pojetí románu jako jemně (sebe)ironické zpovědi člověka vědomě neusilujícího o vnější úspěch, ale o soulad se sebou samým – pochopitelně s existenčními následky.