Kniha básní Radka Malého na obrazy Pavla Čecha.

Pavel Čech je malíř. A hasič. A Indián. A kromě toho taky spisovatel, táta a ještě spoustu dalšího. Ale právě to, že je malíř, je pro tuhle knížku důležité. Pavel Čech je malíř a jeho obrazy jsou okna do jiných světů, které je radost prozkoumávat.

Tak nějak mi přišlo líto, že některé ty obrazy, které toho tolik říkají, zůstanou u malíře v ateliéru a případně u někoho doma na zdi. A vzpomněl jsem si na Františka Hrubína a Jana Skácela, kteří napsali hned několik knížek básniček k obrázkům Josefa Čapka. Nebo na Jaroslava Seiferta a jeho básně k obrázkům Mikoláše Alše a Josefa Lady. Anebo do třetice na Josefa Bruknera, který svými verši v knize Obrazárna opentlil celou galerii světového umění. A tak jsem ty Pavlovy obrázky, které mi toho šeptaly nejvíc, zkusil dopovědět.

Copak dopovědět, prostě jsem zkusil napsat ve verších, co jsem v nich – taky – četl. Protože ty obrazy vyprávějí. Každému vyprávějí něco trochu jiného a tomu se říká umění.

Ze všeho nejraději bych byl, kdybyste slyšeli, jak si ty obrazy s těmi básničkami povídají.