Sbírka Pohledy se pohybuje ve třech rovinách.

Jednak v rovině vnějšího světa, objektů, které člověk vnímá prostřednictvím svých smyslů. Je to svět, o jehož existenci se můžeme přesvědčovat svými doteky, pohledy očí, vnímáním vůní a chutí. V této části sbírky nazvané Oči otevřené se jedná především o básně inspirované přírodou a o přírodě.

Soubor básní nazvaný Oči zavřené se pak týká světa vnitřního, subjektu člověka, uvědomování si sebe sama. Je to svět, který člověka vybízí klást si otázky o smyslu vlastní existence i o smyslu okolního světa, vesmíru, tázání na jeho zákonitosti, které tento svět řídí a ovládají. Zde uvedené básně jsou autorovy subjektivní pohledy na tento problém.

Třetí rovina, třetí soubor básní s názvem Oči vzájemné, se týká problémů vztahových a to zejména vztahů mezi ženou a mužem, včetně všech následných peripetiích. Jsou to básně trochu milostné, trochu žárlivé i trochu vyčítavé.