Pád je posledním dokončeným románem Alberta Camuse, zejména však jeho románem „možná nejkrásnějším a nejméně pochopeným“ (Jean-Paul Sartre).

V Amsterdamu, městě zahaleném v mlze, se Jean-Baptiste Clamence setkává v malém baru s nejmenovaným cizincem a v umanutém monologu mu líčí příběh svého pádu. Spořádaný, sám se sebou spokojený a málem vzorný občan procitl pod vlivem hraničního zážitku ze své iluze. Pod tlakem probuzeného svědomí opustil usedlou existenci a teď tráví čas vyprávěním svého příběhu – v naději, že procitnou i ostatní a ulehčí mu břemeno, jež nese.

Brilantní, dokonalá Camusova satira zasypává čtenáře množstvím myšlenek a pronikavých metafor, pohrává si s mnoha mýty a důsledně převrací jejich význam. Kniha neplýtvá slovy, a pokud ji chceme plně pochopit, je třeba ji číst pomalu a do hloubky – nejraději společně s jinými autorovými díly.

Poslouchejte! Neslyšíte křik neviditelných racků? Jestliže křičí na nás, k čemu nás povolávají?

Ale jen klid! Už je příliš pozdě, vždycky bude příliš pozdě. Naštěstí!