Před 100 lety publikoval irský spisovatel James Joyce svůj nejznámější román Odysseus, zásadní dílo moderní světové literatury. Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně antického mýtu o Odysseovi. Možná vás nadchne, možná bude provokovat svou "nečitelností", ale jistě vás ohromí.

Irský romanopisec a básník James Joyce (2. února 1882- 3. ledna 1941) se narodil a vystudoval v Dublinu, v roce 1904 však Irsko opustil a žil na různých místech v Itálii, Švýcarsku a Francii. Jeho nejslavnějším dílem se stal román Odysseus (1922), mnohovrstevnatá dublinská parafráze antického mýtu. V osmnácti kapitolách tematicky vázaných k epizodám Homérovy Odyssey je s analytickou důkladností zaznamenávána všední jednodenní pouť pokřtěného irského žida Leopolda Blooma městem Dublin. V časovém úseku od 8 hod. 16. června do 8 hod. 17. června 1904 bezvýznamný žurnalista a inzertní akvizitér Bloom obstarává své pochůzky, které přes vnější banálnost opakují mytickou Odysseovu pouť z Tróje do rodné Ithaky. Homérská paralela se neuplatňuje jen v dějové architektuře Odyssea, ale také v rozvržení postav.

Štěpán Dedalus odpovídá Odysseovu synovi Telemachovi. Leopold Bloom funguje jako Odysseus a Molly Bloomová jako Pénelopé. Oba se v noci na okamžik setkají, Bloom se Štěpána ujímá ve veřejném domě, nabízí mu nocleh. Štěpán odmítne, odchází a Bloom opět uléhá vedle své spící ženy Molly-Penelopy, jejíž strhující a živelný vnitřní monolog v podobě jediné nekonečné věty román uzavírá. Dublinské ulice v románu figurují jako moderní obdoba Daidalova labyrintu.

Pro obvinění z pornografie byl Odysseus (první vydání v Paříži v nakl. Shakespeare and Co. roku 1922 zakázán ve všech anglicky mluvících zemích, přesto se stal literární událostí.

Michal Plzák