Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími

žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když

jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za

zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto

ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se

zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy

v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce

jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka

a také jej přetrvají.

Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“

se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového

spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili.

Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale

nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy

představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času

a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní

rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého,

znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe,

mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít

u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí

proměnit slova v činy.