Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách,

Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu a životních selháních – a Ishigurovy

postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření

či formativní životní krize. Autor tu znovu osvědčuje svůj jedinečný cit pro střídání nálad, zachycení nejjemnějších emocí a především pro plynutí času; to vše je přitom podáno vytříbeným,

soustředěným stylem, prosyceným stoicismem a nostalgickou

rezervovaností.

Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně

zklidněné, komorní – jde skutečně o nokturna, tedy kompozice

spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících

tónech probleskovala jakási naděje: že až nazítří přijde nový den,

bude jiný než ten, který se právě skončil.