Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu, v čele s Richardem Wagnerem, Henrikem Ibsenem či Esaiasem Tegnérem; k celosvětovému proslavení některých motivů z mýtů a ság však velkou měrou přispěl také jeden z „otců moderní fantasy“ J. R. R. Tolkien, jehož díla vzešla z autorova akademického zájmu o skandinávskou mytologii.

Tato kniha sleduje evropskou inspiraci středověkým skandinávským písemnictvím zejména na příkladech literárních a divadelních adaptací z období zhruba od poloviny 18. století do první třetiny 20. století. Vedle severských zemí – Dánska, Norska, Švédska a Islandu – se zaměřuje na anglofonní prostředí, zejména na Anglii, a v kapitole věnované fantasy adaptacím vikinských námětů krátce nahlédne i do severní Ameriky. Další cíl bádání přestavuje Německo, v němž recepce staroseverské kultury zapustila hluboké kořeny a má bohatou, i když kontroverzní historii. Staroseverská tematika oslovila i mnohé české spisovatele, například Karla Hynka Máchu, Jaroslava Vrchlického či Julia Zeyera, a proto tato pouť po adaptacích vede nakonec do českých zemí s malou odbočkou na Slovensko. V knize jsou zahrnuty ukázky z vybraných děl v českém překladu a v závěru je připojen výběrový seznam adaptací z jednotlivých zkoumaných zemí.