Básnické dílo Jana Nerudy je v knižní studii Nerudův verš podrobeno systematickému rozboru, který zahrnuje čtyři základní oblasti versologického výzkumu: metriku, rytmiku, strofiku a rým. Výklad postupuje chronologicky – jeho osu tvoří sled Nerudových básnických knih od prvotiny Hřbitovní kvítí (1858) po dvojici posmrtně vydaných sbírek – Zpěvy páteční (1896) a Knihu epigramů (vydána až 1956). V každé sbírce jsou podrobně charakterizovány veršové struktury a konfigurace, jejich vzájemné vztahy a vazby ke strukturám jiného řádu (žánr, téma, kompozice aj.). Monografii doplňují souborné metrické a strofické tabulky.