Kolektivní monografie Média v meziválečné publicistice se zaměřuje na reflexi povahy publicistické produkce v meziválečném období, kdy dochází k prolínání rolí literáta/spisovatele a žurnalisty. První část knihy tvoří studie analyzující dobové představy o pojetích žurnalistiky, zde se autoři opakovaně obrací k dílu Karla Čapka (a dalších). Druhá část knihy je věnována výkladu toho, jakým způsobem dochází v literárních textech (v „dětské“ literatuře a (anti)-utopické literatuře) k popisu nástupu „nových“ médií (či proměny role a postavení médií tištěných), a to nikoliv pouze ve formě odkazování na ně, ale také co se týče jejich funkce dějotvorné.

Monografie, vydaná v rámci projektu Vědecko-výzkumného záměru MUP, volně navazuje na publikaci Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích

1918–1938, která vyšla v roce 2018.