Některé romány už po prvních stránkách jednoduše není možné pustit z hlavy. Jsou příběhy, které

udržují čtenáře v neustálém napětí a konec každé kapitoly znamená další nevyřešenou otázku. Mikel

Santiago v tomto neuvěřitelně originálním thrilleru boří limity psychologické zápletky a zkoumá křehké

hranice mezi vzpomínkou a amnézií, mezi pravdou a lží.

V první scéně se hlavní hrdina probouzí v opuštěné továrně vedle mrtvoly neznámého muže a kamene

potřísněného krví. Poté, co odtamtud uteče, se rozhodne sám rozluštit, k čemu tam došlo. Má ovšem

problém: pamatuje si jen velmi matně, co se v uplynulých osmačtyřiceti hodinách stalo. A to málo, co ví,

je lepší si nechat pro sebe.

Tak začíná thriller, který nás přenese do pobřežního baskického městečka, mezi klikaté cesty na krajích

útesů, do domů se stěnami popraskanými od nočních bouří: do malého města, kde na první pohled nemá

nikdo před nikým žádné tajemství.