Ledový drak byl stvoření opředené legendami a vzbuzující strach. Žádný člověk totiž ledového draka nikdy nezkrotil. Když přeletěl přes oblohu, zůstala po něm jen strašlivá zima a zmrzlá země. Ale Adara se ho nebála. Adara totiž byla zimní dítě, narodila se za nejkrutějšího mrazu, jaký kdo pamatoval. Už si nevzpomínala, kdy ledového draka spatřila poprvé. Připadalo jí, že byl součástí jejího života odjakživa, že ji zdálky pozoroval, jak si hraje na studeném sněhu, když už ostatní děti dávno utekly do tepla. Když jí byly čtyři roky, poprvé se ho dotkla, a v pěti letech se poprvé proletěla na jeho širokém, chladivém hřbetě. Později, když jí bylo sedm, jednoho klidného letního dne přiletěli ze severu ohniví draci a napadli poklidnou farmu, jež byla Adařiným domovem. A jedině zimní dítě – a ledový drak, který Adaru miloval – dokázali zachránit svět před úplným zničením. Na příběhy Ledového draka, které mu vyprávěla chůva, vzpomíná i Jon Sníh při hlídce na Zdi v Písni ledu a ohně.

Ledový drak George R. R. Martina, jednoho z nejrespektovanějších autorů fantasy literatury, doplněný ilustracemi Luise Royo, je nezapomenutelným příběhem o odvaze, lásce a oběti.