ze dosáhnout jednou provždy pravdivého a jistého poznání? Jak se vyhnout paradoxu barona Prášila? Je moderní věda nikou objektivity oproštěné od lidských hodnot a omylů? Kde v současném proměnlivém světě hledat mravní ukotvení a smysl života? Nejen na tyto otázky se pokouší odpovědět filosofický směr označovaný jako kritický racionalismus, který se profiluje jako alternativa k tradiční epistemologii, novopozitivismu, ale i postmodernismu. Jako svébytný metodologický přístup se inspiruje vědeckým pohledem na svět, umožňuje konfrontaci s moderními technologiemi i tradiční teologií a má zakládat plnohodnotný životní postoj. Opírá se o nedogmatické pojetí racionality, jež počítá se sebereflexí a fenoménem chyby. Jitka Paitlová představuje kritickoracionalistická řešení klíčových filosofických problémů z oblasti poznání, vědy, etiky i náboženství. Vychází přitom zejména z interpretace textů Hanse Alberta, které vznikaly v polemice s německou filosofickou tradicí 20. století. Přidává nové postřehy ke Karlu Popperovi jako zakladateli kritického racionalismu a doplňuje svérázné české pojetí Otakara A. Fundy, který pozice Alberta a Poppera dokázal obohatit o zdánlivě protichůdné, existenciální aspekty.