Básně Lawrence Ferlinghettiho jsem poprvé četl v Boskovicích v Literární čajovně Hermanna Ungara. Představuju si — kdo by si to po těch letech pamatoval —, že jsem se uvelebil mezi polštáři, objednal si masalu a sáhl po Lunaparku v hlavě. Mohlo mi být tak devatenáct, Ferlinghettimu teprve přes osmdesát, já už jsem byl příšerně dospělý a on pořád ještě mladík. Studoval jsem tehdy sociologii, letěla kritická teorie a mně se líbilo Ferlinghettiho „jen mrtví se neangažují“. Takže básník se teď po sto letech neangažuje už asi tři měsíce. Je to jen chvilka, takže i téma tohoto Hosta vyznívá spíš vyznavačsky. Ale co na tom, literatura přece je druh vyznání. Ví to i norský spisovatel Jon Fosse, se kterým přinášíme exkluzivní rozhovor, nebo Daniel Hradecký, jehož Třem kapitolám se věnuje kritická diskuse. „Čajové šálky / plné popele / pluly kolem,“ četl jsem v boskovické čajovně a upíjel čas. Třeba si s tímto číslem Hosta uděláte vlastní čajový obřad…