Kniha je osobní zpovědí připomínající nám všem, jak zákeřnou, nevyzpytatelnou a do pacientovy mysli a duše postupně se vkrádající nemocí může být schizofrenie. Autorka v ní popisuje pomalý nástup choroby v době, kdy prožívala šťastné manželství a nikoho by ani nenapadlo, že psychické stigma může potkat právě ji. Přes silnější ataky ji nemoc přivede až k životu v jiném světě, a přece po boku svých nejbližších. Do jejího života postupem času vstupují cizí osoby se špatnými úmysly, ale také Hlas – podmanivý, něžný a opojný, který by ji mohl ochránit. Zcela otevřeně nás Irena Irisová dokonce nechá nahlédnout i za zdi psychiatrické léčebny.

Příběh podává strhující autentické svědectví o tom, jak dosud zdravá žena podléhá svým bludům, přestává být sama sebou a ocitá se za hranicí, odkud už nemusí být návratu.