V roce 1998 vydal v americkém Baltimore žák profesora Havránka, soudobý pokračovatel českého strukturalismu Lubomír Doležel, dílo formulující zásady narativní sémantiky a uvádějící do teorie fikčních světů Heterocosmica.

Fiction and Possible Worlds. Pro českého čtenáře je převedl do rodného jazyka pod názvem Heterocosmica. Fikce a možné světy (Karolinum 2003). O desetiletí později pokračoval – již bez anglického "mezistupně" – knihou Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy (Karolinum 2014), v níž rozvinul své teorie na materiálu současné české beletrie. Trilogie i tvůrčí cesta profesora Doležela (1922–2017) se nyní uzavírá knihou Heterocosmica III.

Fikční světy protomoderní české prózy (Karolinum 2018, posthumum). Symbolicky se v ní vrací ke kořenům české moderny a postmoderny – totiž k literatuře bouřlivého uměleckého období přelomu 19. a 20. století, k literárnímu směřování, jež nazval protomodernou. Doleželův podíl na rozvoji naratologických studií a na teorii fikčních světů mu zajistil celosvětový respekt a uznání.