Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v rozsáhlém prostoru Středomoří a Přední Asie. Římané tehdy postupně ovládli Řecko a Makedonii, po porážce Kartága se zmocnili severozápadní Afriky a pod svůj vliv získali seleukovskou říši a ptolemajovský Egypt. Stejně jako třetí svazek i tento čtvrtý je sestaven ze zlomků, dochovaných z výtahů Polybiova díla, jež byly pořízeny v 10. století, a citátů z děl autorů, kteří z něj čerpali. Navzdory fragmentárnosti a neúplnosti obsahují tyto zlomky množství cenných údajů o dobových událostech a autorovy postřehy o souvislostech mezi nimi, jež skládají autentický obraz dění odehrávajícího se v tehdy známém „obydleném světě“.

Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.