Odborně popularizační měsíčník.

Jak, a hlavně proč předávat dětem znalosti o dobách minulých? Do jaké historické hloubky se vydat? Stačí jen moderní dějiny, nebo to vzít z gruntu, od velkého třesku? Anebo od starověkých Řeků a Římanů, či začít knihtiskem? Těch otázek je hodně a klademe je nejen žákům a žákyním (jak a proč SE učit), ale i do „vlastních řad“ (jak a proč učit): učitelkám a učitelům, historičkám a historikům či didaktičkám a didaktikům, respektive všem, kteří definují a neustále předělávají vzdělávací rámce a připravují nové učebnice.

Z obsahu:

Téma: Proč a jak (se) učit dějepis ve škole 21. století

Kdo nezná svůj feudalismus, je odsouzen ho zopakovat. Středověk do škol – jaký a proč (M. Šorm)

Co je a co není badatelská výuka? Problém inovací v hodinách dějepisu (K. Činátl)

„Co se děje ve výuce dějepisu, je odrazem toho, co vidíme ve společnosti“. Rozhovor s historičkou a pedagožkou Laurence De Cock

Netematické články, seriály a pravidelné rubriky

Historik na cestách: Pau (Z. Hojda)

Dějiny do uší: Rozhlas a přímé přenosy katolických mší (T. Pánek – M. Novák)

Z pokladů knihoven: Vilém Slavata z Chlumu (A. Richterová)

Proměny Blízkého východu: Hamás (K. Černý)

Hledání zapomenutých pokladů. Na okraj diskuse o ženách-umělkyních (T. Gaudek)

Za rok v Řecku: Přijetí a usídlení řeckých dětí v Maďarsku (N. Fokas)

Umění a paměť: Počátky land artu v kontextu ekologického hnutí v Československu (T. Arndt)

Recenze, Na nočním stolku, STRIP „Anachronismy ACh“