Román Dagmar je velmi úspěšnou literární realizací. Odehrává se v emailech mezi bosensko-hercegovským spisovatelem Oskarem a manželkou českého prezidenta Václava Havla. Romantický „děj“ začíná seznámením se s prezidentem Havlem a dopisováním si s jeho ženou po Havlově smrti. Z původní formálnosti nabývá jejich rozhovor osobního charakteru – diskusemi o minulosti, o rodině, rodičích, snech, věcech, které oba trápí, až k rozhovorům o umění (literatura, hraní). Provokacemi a komentáři se Oskar „snaží“, aby se Dagmar rozhovořila o svém životě, jindy ji vyzývá, aby hovořila o vztazích s Havlem (ale ona se, pokud dojde řeč na jejich intimno – zarazí a umlká).

Jejich dopisování začíná tím, že on poslal Havlovi svůj román ke čtení, ale ten po několika dnech zemřel. Dagmar čte román, vynáší svůj soud a otevřeně se mu vysmívá – a to je přímá příčina komunikace, která se později rozvíjí k úplné otevřenosti, dokonce i k náklonnosti, jež je zakončena efektním závěrem románu.

Tento epistolární román obsahuje mnoho vzrušujících úseků a právě v mystifikacích, dokumentárních a pseudodokumentárních postupech a persiflážích je jeho základní stylová hodnota.