Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz. Sám soubor Correspondenz Stiepanek měl bohatý osud; od Štěpánkovy rodiny doputoval přes řadu aukcí a změn majitelů na své dnešní místo až v tomto století.

Dvojjazyčná edice uvádí čtenáře do Prahy první poloviny 19. století, která byla i díky divadlu středoevropskou metropolí. Dopisy dávají nahlédnout do každodenního provozu divadla, tehdy zcela přirozeně provázaného čilými kontakty se zahraničím. O Prahu byl zájem, měla renomé umění-milovného města. Autoři tu chtěli být hráni, přední herci, jimž jejich domovské německé scény poskytovaly v letních měsících přiležitost k cestování, tu chtěli vystoupit. S předkládaným konvolutem lze nahlédnout do příprav těchto hostování, sledovat, kdy a odkud herci přijížděli, ve kterém hotelu se ubytovali a kdy, kam a za jakých okolností odjeli, co nabízeli za role a co nakonec hráli…

Dokumenty vypovídají také o J. N. Štěpánkovi a dávají příležitost k novému pohledu na jeho osobu, která v tomto středoevropském kulturním milieu byla významným a obětavým prostředníkem.

Kniha obsahuje vedle samotné komentované edice pramene tři kontextualizující studie; první, věnovaná J. N. Štěpánkovi, konfrontuje svědectví pramenů se zkreslujícími a marginalizujícími nánosy historiografie, druhá abstrahuje k metodologii vydávání korespondence, třetí sleduje spletitou historii předmětné sbírky.