Kreslíř Marek Douša po letech práce pro celou řadu časopisů (spoluzakládal časopis Sorry, víc než pětadvacet let kreslí do Reflexu etc.) vydává první samostatnou knihu, výběr nazvaný #čárymáry. Kateřina Kadlecová píše v předmluvě: Je jako bůh, nikomu nestraní – houpačka jeho vtipů je genderově i ideologicky perfektně vyvážená, tj. směje se holkám i transholkám, zeleným mozkům i Zeleným. Jeho modrooku nic neunikne; glosuje všednodenní situace vztahové i chlastové, vysmívá se smrti i řádění politiků, nebojí se dívat na věci okem dítěte. Cituje klasiky, popkulturu i školní mládež, je prudce aktuální, a přitom nezastarává, jen zraje. Na rozdíl od většiny osobností veřejného života se neděsí toho, že bude směšnej nebo trapnej, protože tyhle pocity jsou součástí běžného žití a silnou osobnost nezlomí, že.