Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce 2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi ve sdělovacích prostředcích i na Internetu.

Tento vědec již předtím napsal hodně děl o vztahu filozofie a vědy, v nichž kromě jiného usvědčoval víru v Boha z iracionality a poukazoval na její negativní vliv na společnost.

V této poslední knize se však tomuto tématu věnoval naplno, aby zvýšil sebevědomí ateisty a podpořil všechny, kdož by chtěli odvrhnout náboženství, a ukázal jim, že i bez něj je možné žít plnohodnotný, mravní a šťastný život.

Dawkinsovu knížku lze v zásadě rozdělit do tří částí. V první se autor soustřeďuje na tzv. hypotézu Boží existence, podle níž „existuje jakýsi nadčlověk, nadpřirozená inteligence, která úmyslně vyprojektovala a stvořila vesmír a všechno v něm včetně nás“.

Dawkins ukazuje, že hypotéza o existenci takové inteligentní bytosti je vědeckou hypotézou, kterou je nutno analyzovat jako kteroukoli jinou, a že existují jen chabé důvody pro její přijetí, kdežto důvody pro její odmítnutí jsou obrovské. „Iluzi dizajnu v živém světě mnohem úsporněji, nesrovnatelně elegantněji a bez potřeby nějakého inteligentního konstruktéra vysvětluje darwinovský přirozený výběr.“

V druhé části knížky autor usiluje o nalezení přirozených důvodů, pro které je náboženství všudypřítomné, a odpovídá na otázku, zda je náboženské přesvědčení nevyhnutelné pro naši morálku.

V závěru vysvětluje, jaké důvody má pro svůj nekompromisní postoj k náboženství – jak kvůli náboženským dogmatům tisíce lidí v zemích třetího světa umírají na pohlavní přenosné nemoci, jak je dětem vnucována víra jejich rodičů mnohdy na základě fyzického i psychického teroru, jak náboženský fundamentalismus bojuje proti vědě, genetickému výzkumu a vyučování evoluční teorie ve školách a jak náboženský fanatismus stojí v pozadí terorizmu.