Dílo Jiřího Pištory představuje jeden z posledních

podstatných vydavatelských dluhů české literatury. Zvláště

dvě první Pištorovy sbírky z šedesátých let jsou dnes

prakticky nedostupné. Paradoxní je, že tato stále živá

poezie už dvě desítky let „leží“ zpracována zkušeným

editorem. Nakladatelství Host nyní přichází s edicí, která

obsahuje tři Pištorovy básnické sbírky, nejpodstatnější

esejistické práce, kalendárium věnované jeho životu

i oddíl dokumentů. Snaha vydat tuto edici má svůj

původ již v sedmdesátých letech minulého století, kdy

po básníkově smrti začal texty zpracovávat jeho přítel

Dr. Dušan Karpatský. Tvorba Jiřího Pištory má blízko

k existenciální linii české poezie, reprezentované jmény

Františka Halase, Vladimíra Holana či Oldřicha Mikuláška.

K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení

a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou

výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí

svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá

odpovědí; je dílem, jehož nadčasové vyznění je stvrzeno

pečetí autorovy tragické smrti.