Je pochopitelné, že se v našich rodinách, institucích a ve společnosti snažíme co nejvíce zamezit agresi. My jsme z ní však udělali nebezpečné tabu. Ve vztahu k dětem a mládeži jsme si osvojili nový způsob mluvení a chování, který Jesper Juul nazývá „násilím vlídnosti a korektnosti“. Tuto skrytou agresi maskujeme za úsměv a konejšivý tón, a přitom beze studu vykazujeme agresivní děti z kolektivů.

Kniha rozlišuje mezi agresí konstruktivní a destruktivní a vyzývá k integraci té první. Děti se tomu učí celé dětství, jejich agresivní projevy by proto neměly být morálně odsuzovány ani trestány. O vzniku agresivního chování dětí rozhoduje chování jejich dospělých vzorů – rodičů, vychovatelů, pedagogů a jiných. Jesper Juul nás svou knihou vyzývá k akci, protože osud těchto dětí leží v našich rukou.

„Začít projevovat empatii agresivním a násilnickým dětem se může jevit jako skromný začátek, jde ale o zásadní krok.“ Jesper Juul