Ukazuje příběh generace, která se narodila po druhé světové válce, do základní školy chodila v padesátých letech, slasti šedesátých let si užila na vysoké škole a s nástupem normalizace nastupovala základní vojenskou školu a první zaměstnání. Na vrcholu kariéry byla koncem osmdesátých let. Zažila tak spousty zklamání a absurdit, které ovšem trvaly i po pádu komunismu. Podle některých recenzí je tak knihu možno označit za ohlédnutí se za půlstoletím absurdit.